Je těžké vybrat jeden. Nejkrásnější je, když zní více nástrojů dohromady a ladí jim to. V umění souhry je velká síla. Když bych opravdu měla vybrat jeden, byl by to lidský hlas. Je člověku nejpřirozenější, charakterizuje ho a je snadno ovlivnitelný city, vzory, náladami, ale i nemocemi.
Kterou hudbu posloucháš?
Momentálně nejvíce poslouchám, jak děti doma cvičí na hudební nástroje, a pak to, co si samy pouští v obýváku – od klasiky přes jazz, gospel, křesťanský swing, rock až po dětské písničky. Sama si hudbu pouštím jen vzácně či o prázdninách. Po příchodu z práce (jsem učitelka) mám radši ticho.
A kterou ráda hraješ?
Ráda hraji na housle cokoliv, co technicky zvládnu – občas je příležitost si zahrát v rámci nějakého workshopu v Bráně, v ZUŠ nebo při společném zpívání na dětském táboře.
Naše děti se vyvíjí v různých směrech – hudebně, pohybově, technicky, kreativně, s láskou k přírodě. Nová Paka je tak akorát velká, aby měly vše blízko do 20 minut chůze a zároveň, když vyběhnou z vrátek, byly hned v přírodě. Čas strávený venku na ně působí velmi dobře a jsem vděčná, že ani moc nemarodí. Nechceme je přehltit kroužky, aby měly čas na vlastní tvořivost a zapojení se do rodinných činností.
A vzdálenější budoucnost?
Budoucnost nikdo z nás nedokáže odhadnout. Přáli bychom si, aby si děti zachovaly kreativitu, kladný vztah k práci, k přírodě, pohybu. Aby se nebály jít klidně proti proudu.
Co ti v Nové Pace chybí?
Uvítala bych více bezpečnosti pro chodce. Některé úseky, kde je záměrně snížená rychlost, málokdo dodržuje. Možná by pomohly měřiče rychlosti? Líbily by se mi na Pace farmářské trhy a aleje s ovocnými stromy.
A co je tu výborné?
Máme tu skvělý bazén, hřišťátka, sportovní vyžití. Z kultury mám ráda naši „bláznivou ZUŠku“ se svými originálními akcemi. Jsem také šťastná, že se podařilo dát do kupy Centrál a otevřít ho plesům, tanečním, koncertům, svatbám apod. Líbí se mi moc „Snídaně v trávě“ a další kontaktní akce v Jírových sadech.
