Město Nová Paka, městský úřad a městské organizace zaměstnávají desítky lidí. Město tedy zaměstnává nejen cca 50 úředníků přímo na radnici, ale i zahradníky a řidiče, desítky pečovatelů, resp. sociálních a obslužných pracovníků v domově pro seniory, cca 10 lidí v kultuře a také plavčíky a strojníky v bazénu či teplárně.
Na prvním místě jsme však měli uvést učitele a také nepedagogické pracovníky ve školách. Nejenže jich je nejvíce, ale zároveň jsou pro budoucnost města nejdůležitější – bohužel v systému veřejných škol (tedy že se o školy a jejich kvalitu nemusí starat rodiče) se kvalitní kantor bere jako automatismus. Je pravdou, že učitele platí stát, vlastně ministerstvo školství poskytuje dotaci městu, ale samospráva vybírá ředitele a platí provoz škol. Platy učitelů se pomalu zvyšují, zatím však neodpovídají významu kantorské profese.
Stát také poskytuje dotaci na státní správu vykonávanou městským úřadem, pro stát tak pracují a jsou jím placeni dvě třetiny (69,3 %) úředníků, tedy 35. Také desítky pracovníků domova důchodců jsou placeny z dotací od státu a kraje. Všichni ostatní zaměstnanci města jsou pak již zásadně placeny z rozpočtu města. Z rozpočtu města se také platí starosta, místostarostové.
Radnice
V nynější radnici („nové“ od roku 2003 – příští rok oslavíme 20 let tam) na Dukelském náměstí úřaduje starosta a místostarostové a cca 50 úředníků.
Státní správa se nyní v Nové Pace dělá v nejširším rozsahu mezi obcemi v ČR, naše město patří mezi 205 vybraných obcí s rozšířenou působností. Přičemž jen jedna třetina úředníků pracuje vyloženě pro samosprávu, tedy naplňuje rozhodnutí samosprávných orgánů. A zbylé dvě třetiny úředníků administrují věci, které nám uložil stát v zákonech, na tyto agendy nám stát také poskytuje příspěvek. Příspěvek však nestačí, státní správu každý rok doplácíme částkou asi 1 milion korun. Nicméně jsou města, kde se doplácejí desítky milionů – záleží na počtu úředníků a organizaci jejich práce. Nová Paka má i štěstí v tom, že u menších měst je dotace poskytována na 15 000 obyvatel, bez ohledu na to, kolik lidí ve správním obvodu žije; a Nová Paka má poměrně malý správní obvod – jde jen o obce Nová Paka, Stará Paka, Pecka, Vidochov a Úbislavice.
Z hlediska počtu obyvatel ve správním obvodu – 13 037 (k 1. 1. 2022) – jsme v poslední velikostní desetině (bohužel trochu klesáme, 13 365 lidí bylo k 1. 1. 2016). Obcí s rozšířenou působností s méně než 15 000 obyvatel je 18.
Pokud jde o plochu, tak menší než Nová Paka s 97 km2 je Varnsdorf s 89 km2, Česká Třebová s 80 km2, Kuřim s 77 km2, Železný Brod s 74 km2, a pak ještě hustě obydlená města na Ostravsku: Orlová s 70 km2, Český Těšín s 54 km2 a plochou vůbec nejmenší Bohumín s 48 km2.
Buďme rádi, že tento status máme, jinak bychom z hlediska veřejné správy upadali do bezvýznamnosti. Např. anketa Město pro byznys je jen pro obce s rozšířenou působností. Bez městského úřadu nejvyššího stupně bychom nemohli ovlivňovat kvalitu a zaměření výkonu veřejné správy – nebyla by tu agenda životního prostředí a dopravka, jen omezené věci sociální či stavební úřad. Moc nevítáme aktuální snahu ústředních orgánů odebírat městským úřadům stavební agendu. Možná že někdo z nás není občas na našem stavebním odboru spokojen, nicméně tomu doporučujeme zkušenost v podobném městě. Primárně nejde o to, zda úřad něco povolí, nebo nepovolí (v tom se řídí zákonem), ale spíš o to, za jak dlouho a jak v řízení komunikuje s žadatelem.
Obcí s rozšířenou působností jsme od začátku, tedy již 20 let. Zahájení rozšířeného výkonu státní správy – přesun a vybavení nové radnice od 1. 1. 2003 – zajišťoval tehdejší starosta Josef Cogan, klíčové bylo rozhodnutí využít pro „novou, velkou“ radnici budovu zvláštní a základní umělecké školy na Dukelském náměstí, která byla historicky postavena pro okresní soud a berní správu. K tomu se pak připojila i rekonstrukce náměstí.
Základem úřadu je samozřejmě kvalita a počet úředníků (tedy v tomto pořadí). Druhým faktorem je organizace jejich práce, zejména jejich rozmístění do odborných skupin pro jednotlivé agendy (zákon pro ně používá pojem odbor a oddělení). Až při dobré konstelaci těchto tří faktorů lze vést diskuzi o budově a jejím vybavení.
Úředníci
Zvýšení kvalitu výběru přinesl zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, který však paradoxně snížil vliv města na výběr úředníků, přinesl však nestranící a objektivní proceduru výběru mezi kandidáty. Úředník města je nyní velice těžko odvolatelný, znamená to nutnost velice pečlivého výběru, neboť úředníku, kterému uplyne „určitá doba“, lze dát výpověď jen výjimečně. Často konáme vícekolová výběrová řízení.
Samospráva rozhoduje o počtu úředníků a jejich organizační struktuře. Odbory a oddělení mohou být koncipovány na odvětvovém nebo funkčním principu. V Nové Pace jasně převažuje odvětvový princip, odbory jsou dle jednotlivých úseků státní správy – doprava, sociální věci atd. V tomto smyslu jsme, tedy z hlediska organizační výstavby, relativně normálním úřadem, snad jen že nemáme jinak obvyklý zvláštní odbor (případně oddělení) personální, kontrolní nebo krizového řízení, pokud jde o živnostenský odbor, ten jsme již zmenšili na oddělení, a po deseti letech se to stalo trendem v podobných městech.
Počty úředníků
Není mnoho právních omezení pro minimální, a už vůbec žádné pro maximální počet úředníků, záleží na samosprávě. My respektujeme příspěvek na výkon státní správy jako zásadní omezení. Na rok 2022 je to 16 579 500 Kč, k tomu je asi 2,5 mil. Kč na sociální agendu a 400 tis. Kč na opatrovnictví. „Naše“ státní správa na správních poplatcích získává 3,5 až 4 miliony Kč (v roce 2021 to bylo přesně 3 850 600 Kč). Máme za to, že povinností je jen zajištění státní správy v rozsahu zákonem uloženém a ve standardní kvalitě – to obvykle není dáno počtem úředníků.
Pro základní orientaci shromažďujeme data ze srovnatelných okolních obcí s rozšířenou působností. Tato menší města nebyla sídly okresů do roku 2002. Teď jsou pověřena výkonem státní správy v rozšířeném (nejširším) rozsahu. Tyto úřady jako my vznikaly na „zelené louce“; a lze v obecnosti říci, že relativně i absolutně nejvíce úředníků je v okresních městech, tam je museli převzít, a jen velmi pomalu dochází k redukcím. Lze říci, že okresní města, co se týče počtu úředníků, hrají „jinou ligu“. Většinou se tabulková místa vytvořila podle počtu převzatých úředníků v roce 2003 a to už nikdo, kdo tomu opravdu nerozumí, nezmění. A jelikož samosprávné orgány (starosta, radní) nemají hlubší znalost o výkonu každé agendy, tak nedokážou reagovat na požadavky vedoucích úředníků.
Obecným trendem je pokles lidí ve správních obvodech, nicméně počty úředníků pomalu stoupají.
Ze srovnání si každý čtenář může vytvořit názor, Nová Paka má stále, spolu s Železným Brodem, nejméně úředníků v širokém okolí. Je vidět, že některá města výdaje na úředníky řeší; jinde ale si s tím moc hlavu nelámou, přijde nová agenda, někoho přiberou, a mají splněno. Neberou v úvahu, že řada agend i odpadá nebo se výrazně zjednodušuje, např. využitím informačních technologií.
Všechna města uvedená v tabulce mají také (krom Nové Paky) městskou polici, na jednoho strážníka je potřeba počítat s výdajem 1 milion korun ročně. V některých městech je městská policie skutečně potřeba, záleží, jaké tam jsou problémy. A také: někde to Policie ČR zvládá, někde ne. Nová Paka má z celostátního hlediska velmi nízkou kriminalitu, a také pracující obvodní oddělení Policie ČR. Městská policie v Nové Pace by byla zbytečný výdaj, jen bychom potřebovali více regulovat parkování na Masarykově náměstí.
Obecně platí, že každý úředník městského úřadu je kalkulován na 650 000 Kč ročně. Uspořené prostředky tak naše město může použít např. na dotování poplatků za odpady a také na investice. Ještě se podívejme na počty úředníků pro vybrané úseky státní správy:
Tato tabulka naznačuje určité trendy, živnostenská agenda ubývá, a je do budoucna otázkou, zda má být živnostenský list jen potvrzením, že někomu je 18 let a nemá záznam v rejstříku trestů, zda by se nedalo podnikat i bez toho, ale to už je širší celospolečenská debata; musíme opustit myšlení starého Rakouska. V USA se tvrdě hlídají důležité, licencované obory, pojem volná živnost je tam neznámý, každý může podnikat.
Stavební agenda je v posledním období zákonodárcem poněkud destabilizována. Zdánlivé zjednodušování různých podání mnohdy znamená procesní komplikace v rámci stavebního řízení. Náš odvolací orgán, tedy krajský úřad, je poměrně formalistický, ale je to zase kvůli soudům, které také dbají na ochranu procesních práv. A stavba je často velkým zásahem ve městě, často na desítky, ba stovky let.
Pokud jde o finanční odbor, tak množství různých evidencí a finančních hlášení stále stoupá, vzrůstá i agenda daně z přidané hodnoty.
V sociálních odborech převzal část agendy přímo stát, tak se měl/musel snížit počet úředníků. Nejprve se snížil, ale zákonodárce zase následně přidal obcím nové úkoly, např. obce jsou teď plošně opatrovníky svých nesvéprávných občanů.
Nicméně obecně s přebíráním agendy státem nesouhlasíme. Stát obecně pracuje méně efektivně než samospráva. Stát totiž na peníze nehledí, ministr a poslanci jsou daleko, vychází se z toho, co řeknou sami úředníci.
Podle našeho názoru měly být úřady obcí s rozšířenou působností prakticky jedinými úřady v regionech, i finanční úřady a sociální správa měly být na těchto úřadech. Obecní úřady za Rakouska vykonávaly i berní agendu. Za komunistů zase některé správní agendy vykonávala policie. Různá řešení velmi vypovídají o vztahu státu a samosprávy. Samosprávě se daří ve federacích, tam jsou zvyklí na dělbu moci, a také v konstitučních monarchiích, kdy panovník má samosprávu jako spojence vůči ústřední vládě. U nás se to dost centralizovalo za 1. republiky z důvodu převahy německého živlu v některých regionech, a komunisti konceptem „demokratického centralismu“ samosprávu dorazili úplně.
V Parlamentu ČR byl loni schválen nový stavební zákon, který organizačně odlučuje stavební agendu z městských úřadů. Že tedy v území vzniknou státní, specializované, samostatné stavební úřady. Uznáváme potřebu, aby největší stavby – tedy dálnice, letiště, velké liniové stavby – povoloval specializovaný stavební úřad – jeden v republice. Vítáme i digitalizaci stavební agendy. Tedy že všechny podklady v rámci jednoho řízení budou nahrávat na jedno úložiště a dotčené orgány si věc nastudují tam a tam zapíšou své stanovisko. Člověk nebude úřady obíhat – naopak úřady budou povinny hlídat, aby se ve lhůtě vyjádřily. Nevidím však důvod, proč tento systém nezvládly obecní stavební úřady. Bylo by třeba rozběhnout řízení digitalizovaná a podle toho, které menší úřady by to vzdaly, agendu centralizovat.
Podobný nápad tu byl před lety pro živnostenské úřady – tam se šlo nakonec spíše cestou zjednodušení agendy.
Každopádně – když už úřady musí být, měli by být na radnicích, tam lépe „chápou“ potřeby lidí. Nesmí jen svým způsobem a asertivně prosazovat zákon bez ohledu na místní podmínky, nadto pomalu a bez většího zájmu o konkrétní problémy občanů. Přece jenom čistá státní správa nemá tak těsnou vazbu na občany a jejich zástupce na radnicích. Existenci některých velmi specializovaných státních agend nezpochybňujeme, stejně některé úseky státní správy dobře slouží k tvrdému prosazování zákonů a nemají dbát na místní poměry – povolování výstavby rodinného domu nebo třeba živnosti to není.
