Rozhovor s Václavem Pačesným, předsedou finančního výboru města.
Je Nová Paka bohaté město?
To je relativní. Podobně jako kdybychom se zeptali, zda je Nová Paka hezké město. Hodně lidí, kteří Paku neznají, třeba jí jen občas projíždí, řekne, že je to obyčejné, nebo dokonce divné město. My ale dobře víme, že je to jinak, že je to nejlepší město na světe. Stejně relativní je to s naším bohatstvím. Nová Paka má krásné okolí, je blízko do Krkonoš, relativně nedaleko i do Hradce, do Prahy, máme zde školy, bazén atd., a hlavně tady máme rodiny, kamarády, známé. To je naše hlavní bohatství.
Dotaz byl přímo na majetek města – jako samosprávy…
Pokud se bavíme čistě o majetku města, tak Nová Paka je bohatá tím, že nemá velké dluhy, vlastní řadu nemovitostí, ať již budovy, pozemky, nebo lesy, a hospodaří tak, že jí vždy zbude dost vlastních peněz na velké investice, jako byl bazén, oprava kláštera nebo chystaná rekonstrukce MKS. Nejsme Las Vegas ani Praha, ale ano, z mého pohledu jsme bohaté město. Na druhou stranu opravdu bohatým městem v širším slova smyslu budeme, až budou bohatí také lidé, kteří na Pace žijí, firmy, které zde podnikají.
Kolik je dluh města?
Na konci roku 2021 to bylo 37 mil. Kč. Když už jsme si v minulosti brali úvěr, tak to bylo na věci, které přinášely do budoucna příjmy, například jsme čerpali úvěr na rekonstrukci čističky ve Staré Pace, za kterou nám pak Vodohospodářská společnost (VOS) platila zvýšený nájem, nebo úvěr na zasíťování pozemků, které jsme poté prodávali zájemcům na výstavbu rodinných domů. Přestože nám v minulých letech banky nabízely úvěry za prakticky nulový úrok, vždy jsme se snažili si peníze na investice raději sami našetřit.
Kolik jsou roční příjmy města?
V rozpočtu města na rok 2022 se počítá s příjmy ve výši cca 400 milionů Kč. Necelých 150 mil. Kč jsou peníze z daní, které vybírá stát a přeposílá obcím – především DPH a daň z příjmů. 135 mil. Kč je částka, kterou jsme na konci loňského roku měli na účtu v bance. Není to tedy vlastně skutečný příjem, spíše naspořené prostředky z minulosti, dále počítáme s příjmy z nájmů a prodejů nemovitostí, s dotacemi na investice, dotací na chod úřadu od státu nebo dotací na chod domova důchodců a tak dál.
Jak si stojíme s cash-flow?
Na bankovním účtu je stále přes 100 mil. Kč, máme tedy dlouhodobě „naspořeno“ a máme „rezervy“ na nečekané výdaje, zdražení energií atd. Pevně však věřím, že i na konci letošního roku tam bude stále ještě slušná suma do dalších let.
Za co město nejvíce utrácí?
Pro rok 2022 byly naplánovány výdaje na investice ve výši takřka 200 mil. Kč. Je to makačka hlavně pro investiční odbor, místostarostu Bouchnera, ale i další. Z těch 200 mil. Kč je cca 120 mil. Kč na investice z našich peněz – jde o zmíněný zůstatek bankovního účtu, další investice jsou podpořeny státní či krajskou dotací.
A kromě investic?
Chod městského úřadu, starosta, místostarostové atd. nás stojí celkem cca 38 mil. Kč, z toho 18 mil. Kč je kryto státní dotací na výkon státní správy, technické služby spotřebují 15 mil. Kč, veřejné osvětlení 4,5 mil. Kč, školství 12 mil. Kč – i když tam většinu nákladů, včetně mezd učitelů, platí napřímo stát. Provoz MKS, muzea a knihovny přijde celkem na 11 mil. Kč, sociální péče včetně domova důchodců stojí 13 mil. Kč – část opět kryta přijatou dotací. Sport je za 12 mil. Kč, z toho 5,5 mil. Kč na provoz bazénu a 2,5 mil. Kč na provoz zimního stadionu. A třeba letos se za 9 mil. Kč kupuje budova polikliniky, takže i rozšiřujeme majetek města. Nejen zhodnocujeme, ale přímo i pořizujeme. Bohatství našeho města je třeba soustředěno v parcelách na západ od ulice Šlejharova – dávno, co jsme to koupili, a stavební pozemky cenu neztrácejí. Až se tam město rozhodne prodávat, budou to desítky milionů.
Kde se dá ve městě ušetřit?
Ušetřit se dá na mnoha věcech. Nejsem příznivcem plošného šetření, lepší je nalézt místa, kde se vyloženě plýtvá, a tam šetřit. Jakékoliv podněty v tomto směru vždy přivítáme. U všech plánovaných investic je důležité se předem zamyslet i nad tím, co nás bude v dalších letech stát jejich provoz, údržba atd. Když jsme například ještě neměli bazén, nemuseli jsme každoročně řešit dotaci na ztrátu z jeho provozu. Vždy se snažíme, abychom si základní provoz organizací, budov, bazénu nastavili v relativně úsporném režimu, co se týče nákladů. To samé ale platí i pro zavedené, léta fungující organizace a zařízení. Když se podíváme, kolik nás stojí úřad, bazén, zimní stadion, technické služby apod. v porovnání s jinými nám podobnými městy, vedeme si hodně dobře.
Jak lze zvýšit příjmy města?
Daňové příjmy nám rostou každý rok – roste ekonomika, nyní „pomůže“ i inflace. V minulosti nám daňové příjmy navýšila i legislativní změna, na které se v parlamentu podílel i Pepa Cogan. Město se aktivně snaží získávat zejména investiční dotace. Snažíme se efektivně využívat městský majetek – například vzrostl výběr poplatků od autobusů po rekonstrukci autobusového nádraží – ale ne za každou cenu. U městských lesů chceme, aby plnily také rekreační funkci a byly ekologicky stabilní, momentální zisk z lesů tak není naší hlavní prioritou. Obdobných příkladů, kdy maximalizace příjmu a zisku není pro město hlavním kritériem, bychom našli celou řadu.
A není správné majetku se taky zbavovat?
Zbytný majetek můžeme prodat a peníze využít na nové investice, ale zde jsme velmi obezřetní. V žádném případě se nechceme zbavovat strategického majetku. Město v minulosti privatizovalo byty, nicméně určitý základní bytový fond si ponechalo pro sociální účely. Proti vůli Jičína jsme již před lety zabránili privatizaci vodovodů a kanalizací.
Proč město nezvýší daň z nemovitosti?
To je dobrý dotaz. Čistě matematicky by tím město získalo větší příjmy do svého rozpočtu. Výnos daně z nemovitostí totiž nedostává stát, ale v plné výši daná obec. Obecně mi model uplatňovaný v řadě západních zemí, kde vlastníci nemovitostí platí výrazně vyšší majetkové daně, než je tomu v ČR, protože také čerpají řadu veřejných služeb v daném místě, přijde celkem rozumný. Nicméně v Nové Pace pro tuto chvíli se zvýšením sazeb daní z nemovitostí nepočítáme. Domníváme se, že město Nová Paka může nyní dobře fungovat i bez toho, aby vybíralo větší daně a poplatky od svých občanů.
Proč město nevybírá poplatky za odpady?
Můžu zopakovat poslední větu z předchozí odpovědi: Město Nová Paka může i nadále dobře fungovat i bez toho, aby vybíralo větší daně a poplatky od svých občanů. Povinností města je zajistit celou řadu služeb pro občany a stejně tak, jako nevybírá mýtné za jízdu autem po městské komunikaci nebo poplatky za vyhrnování sněhu, nemyslíme si, že by Nová Paka měla od svých občanů vybírat poplatky za svoz a likvidaci odpadů. Ještě mě napadá jeden příklad. Při schvalování zákazu heren na území našeho města jsme se také vzdali významného příjmu do rozpočtu města. Dříve byly v příjmech rozpočtu poplatky z výherních hracích automatů v řádu několika milionů, dnes je tam nula. Myslím si, že důvody pro tento krok jsou lehce pochopitelné a nemusím je zde rozebírat.
Jak město shání dotace?
Na to nejsem odborník, to mají na starost jiní, především Josef Cogan, Rudolf Cogan a k tomu určení profíci na úřadě.
Jak se to daří?
Podle reálných čísel (několik desítek milionů Kč dotací získaných na investice každý rok) si myslím, že se nám to celkem daří. Posledním velkým úspěchem v tomto směru je rekonstrukce autobusového nádraží.
Jak se promítá inflace v hospodaření města?
Naštěstí máme rezervy a našetřeno. Investiční aktivita je v posledních letech více než horečná. Umím si tedy představit, že město v případě větší krize zvolní s investicemi, využije část rezerv. Máme výhodu i v tom, že inflace nám zvedne daňové příjmy – lze to očekávat zejména u příjmu z DPH. Nepochybně však musíme počítat s výrazným nárůstem cen energií a zřejmě i mezd.
A jak bude žít město s drahým plynem a elektrikou?
Nebude to lehké, ale město to zvládne. Prostě musí, od toho má plány, rezervy, odborníky, kteří se tím zabývají. Větší obavy mám o naše občany, pro některé z nich to nepochybně může být v kombinaci s nárůstem cen potravin, celkovou inflací, prudkým nárůstem úroků z hypoték, možná i krachem některých zaměstnavatelů velmi, velmi kritické. Ale zpět k městu, ceny plynu na letošní a možná i příští rok jsou dobře nasmlouvány, u elektřiny ale naopak platíme vyšší ceny. Již několik let řešíme otázky zateplení budov – i kvůli doprojektování většího zateplení budovy a čekání na dotaci se zpozdila rekonstrukce MKS. Na střechy budov města se chystáme umísťovat fotovoltaiky, asi bychom se nebránili ani malé fotovoltaické elektrárně, teplárna již historicky pomocí kogenerační jednotky vyrábí elektřinu, kterou sami využíváme např. i pro bazén. Synergií s bazénem, který odebírá 10 % tepla, se zvýšila efektivita teplárny snížením průměrných fixních nákladů na jednotku tepla.
Jak to bude dál s plynem pro TermoReal, teda vlastně teplem pro sídliště?
Pokud vůbec bude nějaký plyn, což je samozřejmě v dnešní době trochu nejistá otázka, měly by ceny tepla od TermoRelau pro letošní i příští zimu zůstat v rozumné výši, ceny plynu má totiž nasmlouvány velmi dobře na delší období dopředu, za což je třeba TermoRealu poděkovat a jeho vedení pochválit.
Jaká je budoucnost Nové Paky?
Jak již bylo zmíněno na začátku, Nová Paka jsou její občané, pokud ti se budou mít dobře, budou spokojení a šťastní, bude budoucnost Nové Paky úspěšná. Vedení města to bohužel nemá šanci zajistit. Jeho úkolem je spíš jen věci příliš nepokazit. S pokorou, odpovědností, vizí a odvahou spravovat majetek města a zajistit poskytování důležitých veřejných služeb – aby byly opravené silnice, večer svítila světla atd. V Nové Pace žijí fajn lidi, často to jsou pačtí patrioti, a také pár packých bláznů v dobrém slova smyslu se vždy najde. Proto nemám o budoucnost Nové Paky obavy, ať už nás v nejbližších letech čeká cokoli.
VÁCLAV PAČESNÝ se ženil dne 6. července 2022 ve Stupné
