se narodil 4. června 1962 v Jičíně. Vyrůstal v Nové Pace. Vyučil se topenářem a od roku 1994 v tomto oboru podniká. Své řemeslo dělá poctivě, a tak o práci nemá nouzi. V roce 1983 stál u zrodu Packé pivní perutě (PPP), obdoby dnešních zapsaných spolků, jejíž členové po roce 1989 vytvořili novopackou základnu Strany přátel piva (SPP). V letech 1997 až 2011 byl členem Lezeckého kroužku Prachov. Dnes už po skalách aktivně neleze, ale když je příležitost, rád se s partou kamarádů-horolezců sejde. Je spoluzakladatelem zapsaného spolku Velocipéd klub Nová Paka (2005), v němž je od začátku předsedou. Kromě cyklistiky má rád i lyžování, turistiku, saunování. Hodně cestuje a od mládí má blízký vztah k přírodě. Jeho velkým koníčkem je také český fenomén – chalupaření a zahrada. Pro období 2018-2022 je členem výboru pro životní prostředí zastupitelstva města Nová Paka. Na svět a na život se dívá optimisticky a s nadhledem.
Vloni jsme si výstavou v muzeu a spanilou jízdou velocipédistů připomněli 130 let cyklistiky v Nové Pace a myslím, že tímto sportem Paka stále žije. Aktuálně zde působí několik cyklistických spolků. Kromě našeho Velocipéd klubu zde existuje BAKAKO, ENJOY RIDING Team a Ultra Paka Racing Team včele s Dandou Polmanem.
Kdo je nejlepším packým cyklistou?
V současnosti je to jednoznačně právě Danda Polman z UPRT, ale je tu i řada dalších skvělých borců. Jirka Šorm mladší, který drží rekord na trati Novopackého MTB maratonu. V BAKAKU se skvěle vede mládeži – mezi elitu týmu patří Nikča Bezstarosti, sestry Famfulíkovy, bratři Poláškové, Jeník Bajer, Fanda Paulus, který z BAKAKA přestoupil do ENJOY RIDING Teamu Jirky Kosiny. V nedávné minulosti Paku jednoznačně proslavili staropačtí cyklokrosaři bratři Kvapilové a Láďa Dvorský mladší.
Proč Dan?
Svými ultrapakárnami jde zcela mimo naše chápání. Jeho neskutečná vůle, vytrvalost, dobré srdce a celé jeho charizma jsou příkladem pro každého z nás. Danda je vzorem pro mladé i dříve narozené. Navíc jeho projekty mají i další rovinu. Vždycky při nich myslí na ostatní a vyhlásí charitativní sbírku. Obnos, který se podařilo letos vybrat v rámci jeho zatím nejdelší, 7 400 km dlouhé jízdy z Nordkappu do Tarify, překročil částku 600 tisíc korun. To je skvělé!
Jak vůbec Dan dokončuje Novopacký MTB maraton?
Ačkoliv, jak sám říká, je pro něj tento závod, který pořádá náš Velocipéd klub, příliš krátký, má doma slušnou sbírku trofejí – novopackých polodrahokamů, které dostávají ti nejlepší místo medailí. Byl i na startu 0. ročníku v roce 2004 a od roku 2020 je členem Velocipéd klubu Nová Paka, čehož si velmi vážíme.
Určitě MTB. Přece jen délka závodu 51 km vyžaduje o mnoho více pořadatelů a má daleko složitější zabezpečení tratě. Závod horských kol vyžaduje už spolupráci s dobrovolnými hasiči z okolí. Sun Run Cross zvládneme zajistit vlastními silami. MTB maraton organizujeme v letošním roce jež po devatenácté a za tu dobu se vytvořil perfektní organizační tým. Nutno podotknout, že nebýt finanční podpory ze strany města Nová Paka a dotací z Královéhradeckého kraje, nebylo by možné tyto akce v takové kvalitě realizovat.
Kam jezdíš na kole nejradši?
Nejde o to kam, ale s kým. Mám rád tradiční společné vyjížďky. Na zahájení sezóny pořádáme SCHWARZMARSCH aneb Jarní otevírání hospod a sezónu zavíráme na Štěpána akcí Vánoční marš aneb od Husa k Šáberovi. Na podzim rád vyjedu na Turné pěti hospod Dandy Polmana. V posledních letech mám v oblibě letní cykločundry. Z Paky jsme se ženou a dalšími kamarády dojeli například do Vídně, do Budapešti, vloni na nejzápadnější bod ČR a letos se právě chystáme z Vídně na jih Istrie do Premantury.
Jaké máš aktuálně kolo?
Olympia Iron, italské horské kolo z karbonu. A pak ještě vlastním několik historických velocipédů.
Děláš ještě nějaký sport?
Sportem číslo dvě je pro mě v zimě běžecké lyžování.
Kam jezdíš lyžovat?
Pokud jsou podmínky, tak jezdím za humny. Jinak mám rád Jizerské hory, Krkonoše, ale i v cizině je pěkné svezení.
O co by se mělo město starat?
Stejně jako dosud – o blaho svých občanů.
Jak se ti daří v osobním životě?
Žiju na 100 %, takže je to O. K.
