Josef Soviar pochází z Kumburského Újezda. V rámci svého vzdělání neopustil rodný kraj. Základní školu absolvoval na ZŠ Husitská Nová Paka a poté zamířil na novopacké gymnázium. Po jeho ukončení pokračoval ve studiu na Univerzitě Hradec Králové, kde vystudoval obor učitelství 2. stupně pro základní školy. Tento kruh pomyslně uzavřel opět na Základní škole Husitská, kde vyučuje na druhém stupni. Zaměřením a srdcovou záležitostí je historie (dějepis), jíž propadl již v dětství, a společenské vědy. V mládí se věnoval hokeji, dnes se již věnuje sportovnímu kroužku při základní škole. V Nové Pace je členem školského výboru a na Kumburském Újezdě starostou dobrovolných hasičů a kronikářem. Je ženatý a má třiapůl letého syna Josefa Williama.
Která část Nové Paky je nejstarší?
Bavíme-li se přímo o městě, jako nejstarší část bych označil samozřejmě náměstí. Dnes to není patrné, ale centrum města leželo na ostrohu (vyvýšenině), který obklopovaly přírodní „hradby“ Brdský potok a Rokytka. Lze si to krásně představit, když se podíváte na kostel sv. Mikuláše z dnešního autobusového nádraží. Na tomto ostrohu pravděpodobně stály ve středověku dřevěné domy. Jinak nejstarší kamenné domy nalezneme na náměstí. První z nich byla fara postavená v roce 1694.
Zajímavé je podívat se na osady v okolí. Nejstarší zmínka je o kostele sv. Petra a Pavla, který dnes naleznete na staré cestě na „Babáku“. Zmínka pochází z let 1143–1148, kdy v Čechách vládne Vladislav II., známý jako druhý český král. Osada byla označována jako Újezd, ale během třicetileté války byla vypálena a pojmenování Újezd přešlo na sousední ves Újezdec, známou dnes jako Kumburský Újezd. Musím zmínit i nepodloženou teorii o rýžování zlata v potoku Zlatnice u Borovnice, kde by se mohlo rýžovat už za Břetislava I. Možná v budoucnu nám zodpoví tyto otázky archeologové, kteří možná dataci Nové Paky či okolí upraví. A může to být i velmi brzy, jelikož archeologové vyhodnocují nálezy z budoucího obchvatu.
Toto je velice těžká otázka. Odpovím subjektivně. Za mne byla Nová Paka nejvýznamnější v září roku 1938 a v období druhé republiky. Naše město vlastně bylo příhraniční město, jelikož hranice byla na hlavní silnici před Vidochovem. Významnost města v tomto období spatřuji především v pomoci lidem stahujícím se ze zabraného území Německou říší. Jen si představte, jak cestujete z Trutnovska, váš majetek je kufr v pravé ruce a jistý klid vám dodá cedule Nová Paka, kde vám nabídnou ubytování (např. hotel Grand). Právě v zářijovém a říjnovém období roku 1938 naše město pomohlo mnoha lidem.
Byla v Nové Pace nějaká bitva, nebo alespoň šarvátka?
Bitva či šarvátka mě přímo nyní nenapadá, ale spojil bych to s vojenskými taženími. Zaručeně Švédové naše město vyplenili během třicetileté války. Již jsem zmínil ves Újezd, která byla zničena. Dále v okolí působila vojska rakouská či pruská účastnící se sedmileté války za vlády Marie Terezie (památkou je kříž u Novopackých vodopádů). Nejsem si jistý, jestli během bramborové války také nějaká vojska Josefa II. nemohla být poblíž. No a určitě vyhrocená situace byla ve městě a okolí v roce 1945, kdy na náměstí německá armáda mířila kulometem na naše občany. Němci potřebovali záruku projití skrze Babák, kde působili partyzáni. Pamatuji si, jak tento příběh vyprávěl pan Jan Máhrla, který vezl zprávu z výboru směrem k partyzánům. No a nesmím opomenout rok 1968, kdy sovětská vojska byla díky přehození cedulí poslána místo k Praze směrem na Brdo a ucpala silnici až na náměstí.
Která osobnost z dějin Nové Paky tě nejvíce inspirovala a proč?
Pamatuji odmala na vyprávění babičky o letci plk. Otakaru Hrubém, jenž zemřel ve stejný rok, co jsem se narodil. Inspiruje mě překonáváním překážek, které mu život do cesty postavil (především po roce 1945). Zároveň osobně mám strach z létání a obdivuji, jak to ti borci zvládli.
