Školství je (a bude) pýchou našeho města a Novopacka. Začíná to mateřskými školami a vězte, že dobré školky jsou i v blízkých vesnicích. Pak je tu několik institucí, které poskytují vzdělání základní (nejméně 4); v Nové Pace je i překvapivě hodně a velkých škol středních. Vedle toho máme v Pace i talenty rozvíjející Základní uměleckou školu a Dům dětí a mládeže.
Škola je základním prvkem obce, teprve na druhém místě jsou technické služby a pak možná radnice. Jako relativně (formálně) vzdělaní lidé chápeme význam vzdělání v dnešní společnosti a hospodářství. Nejde jen o to, že profesně edukovaný člověk si víc vydělá, jde i o jeho osobní život. Na druhou stranu nechceme normovat, určovat, které studium je správné, resp. bude užitečné i za 30 let, tuhle odpovědnost nesou rodiče i studenti. Město však může a musí vytvářet kvalitní příležitosti ke studiu.
Jsme si vědomi menších nedostatků jak v budovách škol, tak v jejich činnostech. Řekněme si otevřeně, město se může angažovat především v budovách – udržet je v dobrém stavu. A dále také pokud jde o „nastavení procesů“ ve školách. Nicméně, pokud jde o žáky, rodiče a učitele, tak se město musí spoléhat na ředitele, resp. město s ním musí spolupracovat. A věnovat velkou pečlivost výběru ředitele, jde o nejdůležitější personální rozhodnutí samosprávy.
Střední školy
Nejvyšším dosažitelným stupněm habilitace v našich, packých podmínkách je vzdělání středoškolské, tzn. konec ve věku 19–20 let. Střední školy ve městě a v celém kraji zřizuje, spravuje a financuje kraj, tedy vyjma soukromých a církevních škol. V Nové Pace jsou nyní 3 střední školy. Všechny tedy zřizované a financované krajem, a jak uvedu dále, je tu i jedno učiliště církevní.
V rámci tzv. optimalizace bylo několik krajských škol sloučeno, např. učiliště v Lázních Bělohradě bylo sloučeno (nesprávně) se střední školou v Hořicích. Resp. řada oborů byla na některých školách zrušena s tím, že na zbývajících školách bude zajištěna větší koncentrace žáků, což je samozřejmě efektivnější. Je lepší učit v jedné třídě 20 žáků, nebo ve dvou školách mít dvě třídy po 10 studentech?
Packých škol se optimalizace nedotkla. Vlastně dotkla, vrchlabské učiliště bylo připojeno k Integrované střední škole v Kumburské ulici – vznikla tak Střední škola strojírenská a elektrotechnická. To, že se řada škol a tříd utlumila, znamená, že přeživší školy budou posíleny. V letošním roce Střední škola gastronomie a služeb přebírá budovy po zaniklém učilišti v Lázních Bělohradě.
Nejvíce Pačáků navštěvuje střední školu s názvem Gymná-zium a Střední odborná škola pedagogická, kde ředitelem je Mgr. Pavel Matějovský. Škola poskytuje nejkvalitnější všeobecné vzdělání v Nové Pace. Zejména osmileté gymnázium je náročné, ale vysoce produktivní; je skvělou základnou pro univerzitu. Není vůbec snadné se tam dostat – pro školní rok 2021/2022 bylo přijato 86 žáků z 210 přihlášených. Nyní na osmiletém gymnáziu studuje 201 žáků (z toho 2 Ukrajinci), čtyřleté gymnázium má studentů 83 a pedagogická škola 115; 90 % absolventů gymnázia pokračuje na vysoké škole.
Do školy se velmi investuje; je tam zrekonstruovaná jídelna, zateplený internát a nyní kraj připravuje novou, velkou tělocvičnu; v dubnu 2022 byla vypsána soutěž na zhotovitele, projekční cena je ve výši 120 mil. Kč. Tělocvična bude společná i pro Střední školu strojírenskou a elektrotechnickou, která má budovy také v Kumburské ulici.
Původní packá ISŠ je od 1. 7. 2018 sloučena s učilištěm ve Vrchlabí pod názvem Střední škola strojírenská a elektrotechnická. Školu léta a skvěle vedl Mgr. Zbyněk Hruška, ten letos na jaře, prakticky ve funkci, zemřel. Novým ředitelem je Mgr. Pavel Augustin.
V hlavní, zmodernizované budově nad gymnáziem jsou učebny, odborné učebny, laboratoře a školní jídelna. V rekonstruovaném objektu v Kumburské ulici, na konci Nové Paky směrem na Brdo, je zajišťována praktická výuka. Odborný výcvik má škola také v ulici J. Kocourka č. p. 134. Novorenesanční budovu č. p. 325 na Masarykově náměstí (u kostela) se již škola neprovozuje; toto historické vlastnictví dostalo město zdarma od kraje a město budovu postupně, za použití dotací, rekonstruuje.
Maturitním oborem denního studia je mechanik elektrotechnik a ve Vrchlabí mechanik strojů a zařízení. V nástavbovém studiu jsou 2 maturitní obory: provozní elektrotechnika a provozní technika. Velké jsou učební obory jako elektrikář, elektrikář-silnoproud, nástrojař (ve Vrchlabí ještě strojní mechanik a karosář).
Celkový počet žáků školy je 300. Jako jediná škola v ČR nabízí maturitní obor mechanik strojů a zařízení se zaměřením na provoz lanovek a vleků. Tato velice kladně hodnocená technická škola aktivně spolupracuje se 17 nejdůležitějšími strojírenskými i elektrotechnickými firmami v regionu.
Třetí krajskou školou v Nové Pace je Střední škola gastronomie a služeb, hlavní budova je na náměstí naproti hotelu Centrál. Má 7 oborů vzdělání, 6 s výučním listem v oboru kuchař-číšník, cukrář, pekař, výrobce potravin ŠVP sladovník-pivovarník, krejčí a truhlář a 1 obor hotelnictví s maturitní zkouškou. Celkově se na škole k 31. 3. 2022 vzdělává v daných oborech vzdělání 409 žáků.
Škola ke vzdělávání zatím využívá 4 budovy – hlavní budova školy na Masarykově nám. 2 v Nové Pace slouží k výuce teorie a zároveň zde probíhá odborný výcvik oborů kuchař-číšník a krejčí. Dále jsou to dílny odborného výcviku oborů cukrář a pekař v Havlově ulici v Nové Pace a dílny odborného výcviku oboru truhlář v Lázních Bělohradě. Čtvrtou budovou je budova truhlářských dílen ve Vrchlabí. Škola má ještě prostory cvičné kuchyně umístěné v odloučeném pracovišti SŠSE Nová Paka ve Vrchlabí. Loni byl zahájen proces přebírání budovy školy a sportovní haly v Lázních Bělohradě. Na rozdíl od dosavadních budov, které jsou v top stavu (nyní se např. chystá zateplení cukrářských dílen na Střelnici), budou tyto vyžadovat značných investic.
Střední škola se od roku 2008 pravidelně účastní Světových olympiád kuchařů a cukrářů v Německu a Světových pohárů kuchařů a cukrářů v Lucemburku. Na těchto soutěžích již škola získala 19 medailí, z toho 8 zlatých. Mottem školy je: „Život je zábava, když něco umím.“
Od 1. 9. 2022 otevírá Brána, střední škola, základní škola a mateřská škola tříletý učební obor instalatér, v prvním školním roce bude přijímat cca 12 žáků.
Základní školy
Základní školy poskytují vzdělání ve dvou stupních, a to 1. až 5. třída a 6. až 9. třída. Na prvním stupni mají žáci většinou jednoho učitele, na druhém stupni vyučuje každý předmět příslušný specialista. V Nové Pace jsou nyní 3 základní školy; také víceleté gymnázium poskytuje základní vzdělání, a to v prvních 4 ročnících.
Základní škola v Komenského ulici je neoficiálně označována jako 1. ZŠ. Tuto největší městskou školu vede Mgr. Milan Schlögl, ředitelský doyen – ve službě je od roku 2000. Škola obvykle otevírá dvě paralelní třídy pro ročník, nyní má 19 tříd s celkovým počtem žáků 393. Pro každý ročník jsou 2 paralelky; avšak je tu něco, co tu dlouho nebylo – první ročník je rozdělen do 3 tříd! My (plus minus ročník narození 1971) co ještě pamatujeme paralelky A až E se tomu trouchu smějeme, ale v současných poměrech jsou 3 třídy dost. V podkroví této základky jsou také 4 třídy speciální školy s 26 žáky.
V roce 2021 činil příspěvek z rozpočtu města na provoz (topení, osvětlení) 3,1 mil. Kč. Ze státního rozpočtu, zejména na platy, to bylo např. 32 mil. Kč.
Ředitelem základní školy na sídlišti je od roku 2012 Mgr. Zdeněk Burkert. Škola je počtem žáků menší, v současné době má 303 žáků, všechny třídy jsou s poměrně malým, tedy příznivým počtem žáků – vždy je třída A a B, tedy 18 tříd. V minulém roce vydalo město na provoz 2,7 mil. Kč a od státu bylo třeba 27 mil. Kč.
Nejmenší je církevní základka Brána s 60 žáky; ta je řízena Mgr. Danou Kašparovou. V roce 2017 byla otevřena nová školní budova vedle bývalé hrnčírny nad Lidlem. Je to škola rodinného typu, alternativa k současnému standardnímu pojetí evropského školství zaměřeného spíše na výkon. Město této škole na provoz nepřispívá.
Nemalou výchovnou funkci má DDM. Dům dětí a mládeže Stonožka je příspěvkovou organizací města; organizuje volnočasové aktivity pro děti. Kromě pravidelné činnosti rovněž organizuje kurzy a akce určené pro děti s rodiči a kurzy pro dospělé zájemce. Sídlo má v ulici U Teplárny, cestou ze sídliště do MŠ a ZŠ. Největší akcí je RodFest, rodinný benefiční festiválek. Město v roce 2021 DDM financovalo částkou 1,151 mil. Kč, platy hradí stát. Před lety byl DDM vyhodnocen v rámci ankety mezi občany města jako nejlepší organizace města Nová Paka.
Pro všechny děti je v Nové Pace k dispozici také Základní umělecká škola, která má sídlo ve staré radnici na Masarykově náměstí. Ředitelkou této školy je od roku 2012 Mgr. Magda Uhlířová. Na škole dominuje obor hudební, nicméně škola vyučuje i literárně-dramatický, výtvarný a taneční obor. Velkou jejich akcí je Improfest, festival pro hudební improvizaci, kde se lidé setkávají v netradičních, kreativních podmínkách.
Mateřské školy
Hned na úvod je třeba zdůraznit, že mateřská škola (školka) není určena k hlídání dětí. Je to vzdělávací instituce, která může zásadním způsobem ovlivnit dítě na jeho cestě životem. Nejdůležitější věci pro život se učíme už ve školce!
Kapacita školek v Nové Pace pravidelně postačuje k přijetí dětí, které do konce nástupního roku dosáhnou 3 let, což je ostatně nutné i z hlediska pedagogického procesu. Menší děti vyžadují jiný druh péče. V Nové Pace jsou v současnosti 3 mateřské školy – 2 městské a 1 církevní.
Mateřská škola na sídlišti je označována jako 1. MŠ. Ředitelkou školky je od 1. ledna 2016 paní Michaela Pospíšilová, DiS. Školka má v 5 třídách okolo 116 dětí; jedna z tříd (Motýlci) je v budově základní školy hned vedle; školka má také bazén. Nadstandardní jsou kroužky: Sedmihlásek, Logohrátky, Předškoláček a Šikulka. Stát vynakládá na mzdy 9,3 mil. Kč. Provozní dotace od města na energie a údržbu činí dalších 1,079 mil. Kč.
Mateřská škola nad poštou je od 1. ledna 2013 řízena paní Alenou Špíglovou. Školka má 6 tříd (každá třída je označována jako kytička určité barvy), z toho jedna (fialová kytička) má detašované pracoviště v základní škole v Komenského ulici; navštěvuje ji okolo 140 dětí. Státní dotace činí 12,6 mil. Kč. Provozní dotace od města je větší než u školky na sídlišti – v roce 2021 to byla částka 1,228 mil. Kč. Nutno zmínit, že školka zpracovala projekt s názvem „zvýšení kvality předškolního vzdělávání včetně usnadnění přechodu dětí na ZŠ“, který byl spolufinancovaný EU s celkovou výší podpory 657 tis. Kč.
Nejmenší mateřskou školou je Brána, tu zřídil Sbor Jednoty bratrské v Nové Pace. Ředitelkou je Mgr. Dana Kašparová a školka má 35 dětí.
Packé děti se mohou vzdělávat i v dalších školkách v okolí Nové Paky, mnohdy se v nich najde místo i pro přespolního (tedy pro Pačáka).
Rodiče, pokud jim to dopravní spojení dovolí, mohou uvažovat o Staré Pace, Pecce, Vidochově a Levínské Olešnici. Tyto školky to mnohdy mají do přírody velice blízko, jsou v nich malé kolektivy, což některým dětem může vyhovovat. Mnohdy jsou v těch školkách učitelky nějak ukotvené k Nové Pace, např. v Levínské Olešnici stále pomáhá legenda packého mateřského školství paní Gottšteinová.
Možná nebude od věci zmínit oficiální pravidla a rituály mateřské školy:
- poprosit a poděkovat,
- neubližovat kamarádům,
- vzájemně si půjčovat věci,
- uklízet si po sobě hračky,
- čekat, až na nás přijde řada při hře i mluvení,
- nekřičet,
- používat odpadkové koše,
- přisunout židle ke stolům, když vstaneme,
- neplýtvat vodou.
Smysl a význam vzdělávacích institucí
Těmito pravidly se dostáváme k otázce, zda má smysl chodit do školy. Sociologické výzkumy ukazují, že vzdělanější lidé bývají v průměru v životě úspěšnější (měřeno nejen penězi) a spokojenější. Uznávám, že se najdou i úspěšní, vzdělaní jedinci úplně mimo veřejný systém, ale to je vždy velmi náročné. Důležitá je „škola života“, potkat se s problémy, odlišnostmi, těžkou prací fyzickou i duševní. Asi nejlepší je kombinace intenzivní samovzdělávání plus veřejné školství ve více systémech, státech – ale to je skutečně náročné pro studenty i rodiče.
Omezení lidé tvrdí, že se dá vše spočítat nebo najít na internetu (tzv. „vyguglovat“), a že se není potřeba trápit. Ovšem trénink mozku jako přípravu na život, pro úkoly, které jsou těžko uchopitelné, počítače nenahradí. Počítače vedou ke zkratkovitému, povrchnímu myšlení. Ten, kdo komunikuje jen přes sítě, ztrácí osobní kontakt, není schopen postihnout realitu, neumí řešit složité problémy, přestane i pořádně mluvit.
Těmto trendům čelí naše školství. Je tak ve dvou ohních (resp. mezi nimi kličkuje) – moderní doba internetová na straně jedné a vedle toho paradigma školství starého Rakousko-Uherska. Není možné staletou školskou tradici zbořit, ale na druhou stranu je nutné se zamyslet nad smyslem a cílem školství. Před sto lety bylo cílem státu vychovat mladé lidi k poslušnosti, kázni, disciplíně, naučit je číst a psát. V té době byly státní instituce i soukromé společnosti (továrny, statky, banky) postaveny zpravidla na pravidlech známých z armády, tzn. konkrétní příkazy a úkoly, monotónní opakování stejných postupů. Kariérní postup byl dán na základě odsloužených let.
Dnes však žijeme v jiném světě, a proto by i základní školství mělo na tyto změny více reagovat. Pořádek a disciplína musí být, o tom není pochyb. Rákosky se však již používat nemohou. Nezbývá než se vydat těžší cestou, cestou pozitivní motivace, vlastního příkladu učitele, většího zapojení žáků do výuky a růstového myšlení žáků.
Dovolím si v tom malý exkurs: Koncept růstového myšlení byl představen americkou psycholožkou Carol S. Dweckovou, která ve své knize Nastavení mysli: nová psychologie úspěchu aneb naučte se využít svůj potenciál představuje, jaké dopady může mít právě nastavení mysli na učení. Lidé disponující růstovým myšlením jsou přesvědčeni, že s vynaložením dostatečného úsilí a vytrvalosti může každý jedinec cíleně zlepšovat svoje dovednosti, rozvíjet svůj talent a zvyšovat svůj potenciál. Lidé s fixním myšlením naopak považují základní vlastnosti jedince za vrozené a jednou provždy dané.
Žáci, vlastně lidé, s růstovým myšlením aktivně usilují o svůj osobní růst tím, že vyhledávají příležitosti zlepšovat se, nebojí se výzev a obtížných situací. Narazí-li na překážku, mají tendenci vytrvat a chyby považují nikoliv za projev selhání, ale spíše za prostředek k sebezdokonalování. Zatímco žáci s fixním uvažováním obtížně přijímají kritiku druhých, žáci s růstovým myšlením využívají negativní zpětnou vazbu konstruktivně a dokážou se z ní učit. Klíčovou roli v mentálním růstu dětí hrají rodiče. Bez jejich pozitivního a aktivního přístupu se nic výrazně nezmění. Rodiče ovlivňují nejen své děti, ale nepřímo i ředitele a učitele: proč nejdou na rodičovskou schůzku? Nebo si stěžují na přílišnou přísnost učitelů, kteří se pak bojí zakročit proti zlobivým žákům. Školy se navíc samy od sebe jen tak lehce nezmění, stát je v této otázce více než pasivní, jsou to tedy pouze a jen rodiče, kteří mohou svým přístupem usměrnit učitele a třídy, později snad i celé školy tam, kde je dnes vyspělý svět již řadu let. Je to i úkolem orgánů samosprávy v našem městě.
Rodiče, hodnota vzdělání
Základy vzdělání každého z nás pokládají rodiče. Buď nás přesvědčí, že získávání poznatků o světě je důležité, dokonce že je to zábava, anebo nás rodiče v tomto smyslu neosvítí a čeká se na to, zda se v našem životě objeví učitel, který zažehne náš zájem o poznání světa.
Rodič může nejvíc – je s dítětem od začátku, zná ho nejlépe a vzájemně si důvěřují. Svět je pestrý a je velkou chybou, když se malý člověk nechá „zjednodušit“ na stále stejných počítačových hrách nebo jednoduchých seriálech v televizi.
Dobrá škola je pro moudrého rodiče základním důvodem, proč bydlet v určitém městě. Chce dopřát své dceři, synovi co nejlepší start do života. A vzdělání je, vedle zdraví, to nejdůležitější v životě. V naší civilizaci je vzdělání spolehlivou cestou společenského vzestupu. Mezi barbary byl důležitý ten, kdo byl nejsilnější, případně ten, kdo dokázal vytvořit nejsilnější bandu, gang. Mezi námi se ovšem může prosadit i malý a ošklivý človíček, pokud něco složitého a důležitého umí.
Za vychovanost dětí „můžou“ především rodiče. Nicméně škola je jim v tom pomocníkem základním a neopomenutelným, historicky ověřeným. Veřejné školství je základem evropské prosperity. Nezapomínejme ale, že formální (učebnicové) vzdělání je jen dílčím aspektem výchovy. Ty ostatní jsou neméně důležité. Jde o to, aby si dítě doma i ve škole nejen osvojilo základní poznatky vybraných věd, ale aby se naučilo chovat ve společnosti, spolupracovat s ostatními lidmi a získalo i pracovní návyky. Pracovní návyky v širokém slova smyslu – tedy dělat něco dlouhodobě, mít vůli a trpělivost. Výchova formuje i povahové vlastnosti – zejména ty kladné: čestnost, ctižádost, cílevědomost, schopnost empatie (ale samozřejmě i ty záporné – lenost, ublíženost, nedochvilnost).
Vzdělávání „bolí“, řekněme si to otevřeně. A má bolet – žák, který má samé jedničky „zadarmo“, na to jednou doplatí, až se dostane do výběrovější školy, tam najednou bude muset stihnout mnohonásobně více. Učitel musí ty nejlepší žáky vhodně popostrčit, chtít něco navíc – kvalitu i kvantitu.
Nejtěžší je to však pro žáky, kteří se pohybují mezi známkami 4 a 5, to je často opravdu napětí, stres. Žák by měl alespoň v několika posledních měsících před vysvědčením opravdu dřít, s přibývajícím věkem stoupají jeho dovednosti a znalosti, ale rychleji by měla stoupat náročnost úkolů. Je chybou naší vzdělávací soustavy, že relativně největší stres dítě zažije na prvním stupni a pak je čím dál více v pohodě; mělo by to být přesně opačně – stálé přitahování šroubů. V tomto smyslu je dobře, že maturity jsou náročné a také start na dobré univerzitě je dost šok.
Ale zpátky k rodičům – rodič, který má zájem dítě posouvat, musí sakra přemýšlet, jak na to. Na výchovu se u nás rodiče formálně nevzdělávají, vzpomínají si, jak to dělali jejich rodiče a prarodiče. Případně se to naučí při prvním dítěti, od kamarádů anebo si to někde načtou. Na závěr si dovolím předat doporučení Rudyarda Kiplinga pro otce, jak z kluků udělat muže. Je to překlad O. Fischera (jeho syn, také filolog, se účastnil chodeckých závodů v Nové Pace).
Tímto vztahem se téma samozřejmě nevyčerpává, možná ještě složitější je vztah otce k dceři. Otec nese zásadní odpovědnost za socializaci svých potomků. Výchova ze strany matek je většinou bezproblémová, maminky mají pro děti vlohy od přírody; muž se to musí učit a přemýšlet o tom do hloubky.
Témata výchovy bychom mohli rozvíjet dlouho… Uzavřeme: školský systém je pro nás jedním z hlavních úkolů pro Novou Paku!
Když…
Rudyard Kipling
překlad Otokar Fischer
Když bezhlavost svým okem klidně měříš,
ač tupen, sám že nejsi bezhlavý,
když, podezříván, pevně v sebe věříš,
však neviníš svých soků z bezpráví,
když čekat znáš, ba čekat beze mdloby,
jsa obelháván, neupadat v lež,
když, nenáviděn, sám jsi beze zloby,
slov ctnosti nadarmo však nebereš,
když umíš snít a nepodlehnout snění,
když hloubat znáš a dovedeš přec žít,
když proti triumfu i ponížení
jak proti svůdcům spolčeným jsi kryt,
když nezoufáš, nechť pravdivá tvá slova
lstí bídáků jsou pošlapána v kal,
když hroutí se tvé stavení a znova
jak dělník v potu lopotíš se dál,
když spočítat znáš hromadu svých zisků
a na jediný hod vše riskovat,
zas po prohře se vracet k východisku
a nezavzdychnout nad hořem svých ztrát,
když přinutit znáš srdce své a čivy,
by s tebou vytrvaly nejvěrněj,
ač tep a pohyb uniká ti živý
a jen tvá vůle káže „Vytrvej!“,
když něhu sneseš přílišnou i tvrdost,
když svůj jsi, všem nechť druhem jsi se stal,
když, sbratřen s davem, uchováš si hrdost
a nezpyšníš, byť mluvil s tebou král,
když řekneš: „Svými vteřinami všemi
mně, čase, jak bych závodník byl, služ!“,
pak pán, pak vítěz na širé jsi zemi –
a co je víc: pak, synu můj, jsi muž!
